SDH  DOBROŠOV

 

 

Založen 1924
 
   Zpět

                                                                                                                                                                                                                                                                         

Osada leží v Jihočeském kraji v okrese Písek 9 km severně od města Milevska. Patří do obce Hrazany a má okolo 70 obyvatel, 20 čísel popisných. Leží v blízkosti rozhraní Jihočeského a Středočeského kraje (cca 6 km). 

Rozkládá v nadmořské výšce cca 525 m n m. až 550 m. n. m.  Kaple samotná leží ve výšce  cca 535 m, tzv. malý kopec směrem k Hrazánkům leží ve výšce 550 m.  Nejvyšším bodem  Kovářovské vrchoviny je vrch Zběžnice 608,4 m.  Dalšími vrchy kterými je ves obklopena jsou 0,7 km západně Brdo 555,3 m,  1km severovýchodně Havličinec 566 m,  1 km východně ležící Oupeřice 564 m - tento vrch tvoří vodní rozhraní. Na západ tekou vody do potoka Hrejkovského  na severovýchod do okresu příbramského do potoka Mastníku. Jihozápadní vrch Nohava měří 506 m. Po celém horizontu okolo vsi je možné viděti vrchy jen směrem severozápadním či severním se terén pomalu sklání k potoku Hrejkovickému, pramenícímu jižně od Vepic. Fyzickogeografickým začleněním leží vesnička Dobrošov v jižní části Středočeské pahorkatiny, jež je začleněn do geomorfologického okrsku Kovářovské vrchoviny. 

      Osada je vystavěna podél hlavní silnice Hrazánky - Klisinec. Od této silnice jsou dvě  vedlejší odbočky a to severní, zakončená usedlostí bratra hasiče Josefa Pešičky čp.12 a na jižní zakončenou hospodářskými objekty ZD. Za nimi lze dále pokračovat polní cestou na Klisín.

       Nejdůležitějsí částí každé vsi je náves, v Dobrošově je tato náves protáhlejšího tvaru a v její horní části stávala dle pamětníků lípa, ta však byla v polovině dvacátého století poražena a místo ní se na dlouhá léta přestěhovala na náves čerpací stanice pohonných hmot místního JZD, která ji zde víceméně hyzdila. V roce 1996- 1997 byla tato zrušena nádrže zavezeny a náves upravena bratry hasiči  z jara roku 1998. K úpravě návsi bylo použito obrubníků,  ze kterých je dnes symbolicky ohrazen  parčík do písmene D. V prostřední části tvořili náves dva kaštany, z nichž jeden (jižní) musel být po poškození bouřkou poražen. Před nimi je vybudován nástupní ostrůvek zastávky autobusu. Druhý nástupní můstek spolu s čekárnou je vybudován ve spodní části návsi. Na čekárně je umístěna schránka České pošty.

      Jednou z hlavních dominant vesnice je v roce 1932  nákladem obce zbudovaná  kaple sv. Václava. Před  vchodem do kaple je zpevněný nad úroveň silnice vyvýšený zatravněný prostor ve tvaru čtverce rozměrů 5x5m. Zde každoročně  na počest oslavy 1. máje staví  hasiči  v jeho předvečer májku a poté pálí "čarodejnice".

      Území Dobrošova a okolí patří do povodí Vltavy. Vody tekou do již výše zmíněného potoka Hrejkovického. Ten protéká Hrejkovicemi, Velkou a Rukávěčskou oborou, aby se pak mohla jeho voda ztratit ve stříbropěnné Vltavě u Červené. Rybníků je v okolí Dobrošova několik. Na prvním místě je třeba jmenovat rybník ležící v severní části vesnice  zvaný "Dražka". Po opravě břehů a obetonování v 70. letech slouží jako požární zdroj vody pro Dobrošov. V zimním období slouží pro místní mládež jako prostor na lední hokej či bruslení. Za Čapkem byli ještě dva  rybníčky z nichž jeden byl v první polovině devadesátých let zavezen a druhý byl na popud našeho velectěného velitele vyčištěn. Nemá jméno, ale dnes se mu říká  “Čapkův rybníček”. V severní části návsi před zahradou p. Houfa byl do konce osmdesátých let též malý rybníček, ale jelikož se změnil ve stoku byl zavezen a prostor po něm oset travinou. Za zahradou pana Kortana  v západní části vsi, je též uprostřed louky malý rybníček na jehož břehu stojí pomníček na pamět paní Kortanové, zde tragicky zesnulé. V této části vesnice stojí též jeden z velkých kaštanů (odhad stáří na 70 let). Pode vsí v jižní části leží kalový rybník  zvaný někdy Švehlův neb Peškův.  Východně od zemědělského objektu místního ZD leží na okraji lesa malý rybníček. Toto místo zvané domorodci “ U rybníčka” bylo a je oblíbené zejména proto, že  zde občas mládež pořádá pálení ohně. Posledním rybníkem ve výčtu je bezesporu rybník na polovině silnice Dobrošov - Klisinec zvaný “ Jezírko”. Okolí Jezírka bylo v poslední době zkulturněno a vyčištěno bratrem hasičem p. Švehlou. Většinu krajiny tvoří pole, louky a lesy. Lesy jsou smíšeného charakteru s převahou dubu a smrku. Půda je zde na polích méně úrodná spíše písčito-hlinitá, s vcelku dobrými vodními poměry (meliorace).

      K zajímavostem okolí patří též 22 metrů vysoká lípa, která s nachází za usedlostí p. Ledinského a patří mezi dominanty Dobrošova. Tím se spojuje symbol slovanského stromu se staroslovanskou tradicí prvních osadníků prostoru Dobrošova.  Tyto lípy byly vysazovány na počest jubilejní výstavy v roce 1891. Její stáří dle odhadu 114 let.

Mapka uvedená v příloze níže by měla čtenáři napovědět  něco více o rozložení a zastavěnosti osady.

 

       Klima v této oblasti je mírně drsnější než v kraji nížinném nicméně nevybočuje z republikového průměru. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6-7,5 stupně Celsia, úhrn srážek je asi 600 - 700 mm a převládají západní větry.

 

 

 

 

 

 

                                                                                     

 

Poslední aktualizace: 25.09.2010