Historie

Domů / Historie

SDH Dobrošov

SDH Dobrošov vznikl na rozdíl od okolních sborů daleko později. Ačkoli většina sborů byla zakládána v 80. – 90. letech 19. století dobrošovský sbor byl založen až v roce 1924. Do této doby se občané vesnice organizovali v okolních sborech zejména ve sboru kovářovském ( zal. 1885) a hrazáneckém ( zal.1895).   Tyto sbory zastřešovali boj proti požárům před vznikem SDH Dobrošov.

V roce 1924 byl tedy i v naší malé vesnici založen SDH. Prvním starostou byl bratr Karel Šimeček (1880 – 1943)(čp.7). Prvním velitelem se stal bratr Josef Houf (čp.17). Včetně toho byl zvolen výbor ve složení – náměstek velitele Dvořák Štěpán (čp.9), jednatel Pešička František (čp.12), pokladník Kašpar František (čp.3), přísedící výboru Švehla Josef (čp.1), dozorce náčiní Šejba František (čp.18).

Ve 20. letech byl SDH Dobrošov začleněn do tzv. kovářovského okrsku v milevské hasičské župě. Sbor schválil první stanovy ze dne 23. května 1924. Dle prvních stanov měl sbor právo vykonávati činnost v plném rozsahu vyjma práva nositi prapor. Krátce po založení sboru žádal výbor od prezidenta republiky TGM finanční pomoc na nákup stříkačky v hodnotě 20 000 Kč. Žádost je datována na 3. únor 1925. Nebylo jí vyhověno pro nedostatek úvěrových prostředků ministerstva vnitra na tyto účely. V kronice obce Hrazany však existuje záznam, že stříkačka byla pořízena již krátce po založení sboru. Pravděpodobné je tedy, že sbor i přes žádost na stříkačku nalezl dostatečné finanční prostředky. Před pořízením této stříkačky měla obec jednu společnou.

Stříkačka byla dvoupístová, tažená koňmi. Byla to dubová bedna s jedním pístem a pákou na jednu stranu, kterou později upravili na obě strany. Voda se do ní buď musela nosit, nebo se celá posadila do potoka či rybníka a voda do ní proudila otvorem ve dně.

Později měla obec jednu společnou motorovou stříkačku. O tuto naší jsme přišli v roce 1965, kdy byla dána do šrotu.

V roce 1931 byl zvolen nový výbor. Většina členů byla ve stejném složení jen na místě pokladníka se objevuje Šejba František (čp.18), dozorcem náčiní byl ustaven Habart Josef (čp. 2), přísedícím výboru byl ustaven Kašpar František (čp.3), náhradníky byli zvoleni Švehla Josef (čp 1) a Šimeček Václav (čp.7).

V roce 1927 a 1935 se konaly na loukách v Dobrošově okrskové sjezdy kovářovského okrsku s tímto programem:

1. poplach, cvičení samaritánské
2. cvičení se stříkačkou, taktické a stylové
3. na zahradě cvičení řadová, vojenská

Protože v té době ještě sbor neměl zasedací místnost v požární zbrojnici konaly se valné hromady, vždy doma u některého z činovníků většinou z řad členů výboru. Výbor pak fungoval ve stejném složení až do začátku okupace, kdy byla činnost sboru  zřejmě utlumena.

Hlavním posláním sboru je ochrana majetku, zdraví osob při požárech a přírodních katastrofách a veškeré záchranářské práce.

V následném období v letech okupace sbor jakožto vlastenecký spolek nevyvíjel významnou činnost .

V roce 1951 došlo ke sloučení všech sborů dohromady pod názvem „Místní jednota československého hasičstva v Hrazanech“.
Naši činovníci  měli ve zvoleném výboru následující zastoupení:

Naši hasiči se zúčastnili v tomto období hašení požáru u Hadáčků v Hrazánkách (20.11.1950) – s ruční stříkačkou tam byli jediní a zůstali až do úplného konce, kdy byli určeni, aby požár dohasili a hlídali požářiště. Dále pomáhali při požáru u Vlků z Březí – Cukavy, kde vynášeli nábytek a u Kotrbů v Dmýšticích (1967), kde hořela stodola, kterou zapálil blesk.

V těchto letech se členové našeho sboru zúčastňovali požárních hlídek na polích v dobách letní sklizně a věnovali se prevenci. Překvapivě se nezúčastňovali (nebo málo) soutěží.

Toto období trvalo do roku 1969, kdy se opět Jednota rozdělila na Hrazany, Hrazánky a Dobrošov.  Podle zápisu ze schůze z roku 1972 je výslovně uvedeno, že za odstupujícího Dvořáka je zvolen Čapek.

Na schůzi dne 11.5.1972 byl ustaven nový výbor ve složení předseda (starosta) sboru Čapek Josef (čp. 15), velitelem Pešička Josef (čp. 12), pokladníkem Stanislav Šimeček (čp.7), preventisté Pešička Josef a Ledinský Josef, jednatelem Švehla František (čp.1), řidičem Kašpar Jaroslav (čp.11), strojníkem Houf František (čp. 17). Sbor zakoupil nové stejnokroje.

Koncem roku 1972 se na valných hromadách projednávala zejména akce přestavby staré požární zbrojnice do dnešní podoby ( dole garáže a nahoře zasedačka). Na schůzi tuto podobu navrhl bratr hasič František Švehla a výbor ji navrhl nechat schválit OV ČSPO. Tato podoba byla schválena a tak sbor přijal na následující rok 1973 závazek odpracovat 800 pracovních hodin na rozšíření požární zbrojnice, opravu nádrže a sběr 100q železného šrotu.

Koncem roku 1973 bylo rozšíření zbrojnice dokončeno.  Do nové zbrojnice hasiči vyrobili v dílně JZD stoly  a bylo rozhodnuto nakoupit 30 ks židlí, lina. Nicméně na výroční schůzi koncem roku 1973 se řešilo nedodržení rozpočtu stavby vlivem nedodržení plánovaných rozměrů a překročení materiálových vstupů.  Další akcí bylo rozhodnutí zakoupení auta na členské schůzi 3.12.1973 za vlastní prostředky sboru v případě že bude majetkem sboru.

Mezi zajímavé akce již se sbor zúčastnil nebo je pořádal patřily mimo pravidelných okrskových cvičení také:
•  1974 -účast na oslavách 80. výročí SDH Hrazánky
•  1974 – účast na oslavách 25. let sboru v Kojetíně
•  1974 – zásah  při požáru v Kovářově

Dále se v těchto letech mezi každoročně vykonávané činnosti  patřilo mimo hlavní poslání sboru  a účastí na soutěžích především:
• preventivní prohlídky
• dárcovství krve
• budování veřejné kanalizace ve vsi,
• pomoc zemědělství,  kontroly připravenosti na žňová období
• pravidelný jarní sběr starého železa,
• oprava požární nádrže “Dražka” obetonování břehů a instalace zábradlí ,
• pravidelná úprava návse v Dobrošově (stříhání  živého plotu),
• vyřezávání keřů podél silnic
• v oblasti kulturní pak pořádání plesů a zábav v rozsahu 1-2  plesy ročně
• občas organizování návštěv na Země živitelka
• nerelizovaný plán na vybudování sušáku na hadice jako mají v Klisinci

V roce 1974 byla po velkých žádostech a průtazích nakoupena stříkačka PS-12, která je  ve výzbroji dodnes.  Zajímavé je že sbor odmítl stříkačku PS8 která jim byla nabízena to bylo na schůzi zamítnuto a požadována PS12.

V roce 1976 fungoval krátkou dobu sbor mladých požárníků pod vedením tehdejšího velitele Josefa Pešičky.